BELMONDO JAKO ŠVEJK



V Balbínově poetické hospůdce v Praze se 15. prosince 2023 uskutečnil dvojkřest knih Smát se nahlas (Martin Nezval) a Zpátky ve Cvokhauzu (Petr Žantovský).
obalka_nezval_smatsenahlas_1_W.jpg
obalka_cvok_zantovsky_1_W.jpg
Balbínova poetická hospůdka, dříve U zlatého litru, byla vybrána symbolicky, protože bývala sídlem Haškovy Strany mírného pokroku v mezích zákona. Právě o Haškovi pojednává Nezvalova kniha Smát se nahlas.
Žantovského kniha Zpátky ve Cvokhauzu je výběrem z fejetonů, které pod tímto společným názvem vycházejí na jeho webové stránce. Je zde také nejnovější, dvaasedmdesátý díl Návštěvy ve Cvokhauzu.
milos_zeman_W.jpg
rozhovor_zeman_zantovsky_W.jpg
Na akci přijal pozvání prezident Miloš Zeman, aby spolu s autory představil jejich nové knihy.
Videozáznam celé akce pořídil Michael Kyselka.
O románu Smát se nahlas doc. Petr Žantovský píše:
"Myšlenka inscenovat příběh Jaroslava Haška jako divadlo na divadle umožňuje ve zjevných i skrytých paralelách konfrontovat dva světy, mezi nimiž sice leží více než sto let, ale jejichž podobnost je – zvláště dnes – až zarážející. Ačkoliv od jeho smrti letos uplynulo sto let a od jeho narození sto čtyřicet let, oficiálně je zapomenut anebo žije pouze v podobě drobných, většinou groteskních střípků, často zavádějící povahy. Svým způsobem k tomu přispěla i kinematografie. Snad s výjimkou filmu Velká cesta, kde Jaroslava Haška skvěle hrál tehdy třiadvacetiletý Josef Abrhám. Ruský režisér filmu Jurij Ozerov pochopil sílu Haškova rebelství.
Nejsem si jist, zda by se dnes hry o Haškovi nějaké divadlo ujalo. Právě proto, že nemůžeme spoléhat na divadlo, oceňuji skutečnost, že máme k dispozici tuto beletrizovanou podobu díla o spisovateli, jehož Švejk opravdu není kvintesencí Ladova idylického obrázku, ale nezničitelným rebelem belmondovského typu."

Na obálce prvního vydání Švejka, kterou schválil Jaroslav Hašek, je Švejk štíhlý s fouskem.
Na Vaňkově pokračování z roku 1924 je také poměrně štíhlý, ale oholený.
vanek_2_W.jpg
vanek_1_W.jpg

Několik úryvků a citací z románu Martina Nezvala Smát se nahlas:
V roce 1918 se v Samaře sešel Hašek s Rudolfem Medkem, o kterém si myslí:
„My dva si nemohli rozumět. Pokud v Praze občas navštívil naši bohémskou společnost, potom proto, že to bylo absolutně moderní. A nyní je pro Francii, Británii a USA, protože to je absolutně moderní."
Medek se v rozhovoru Haška ptá:
„Píšeš pořád toho svého Švejka? Gajda chce, abych proti tvému přihlouplému zbabělci vytvořil postavu skutečného českého hrdiny. Hrdiny, který bude pro naše lidi vzorem.“
Hašek:
"Pro mě je český hrdina Švejk. Švejk, který ví, že žádnému systému není možné věřit. Švejk, který umí svým souhlasem destruovat každý systém. Švejk je v každém okamžiku svobodný. Švejk zůstává vždy člověkem, na něhož se kamarádi mohou spolehnout."
A kniha končí:
"Smát se nahlas. Čelme absurdní době nezdolně dobrou náladou. A nikdo nás nedostane."
S tím se dá souhlasit.
Jiří Klapka
Foto: Jirka Jansch