27. CELOSTÁTNÍ RUSISTICKÝ SEMINÁŘ



Ve dnech 17.– 18. 9. 2021 se již po sedmadvacáté setkali učitelé ruského jazyka ze základních a středních škol na každoročním celostátním semináři, který se konal v SPŠE a OA Mohelnice.
Seminář zahájil společným přípitkem Jiří Klapka – předseda České asociace rusistů, který poděkoval zakladatelce tohoto semináře Radce Hříbkové a Ludmila Nyklová, vedoucí kurzů ruského jazyka v RSVK Praha za dlouholetou spolupráci. Poté uvítali účastníky vedoucí oddělení slovanských jazyků ZČU Plzeň Vlasta Klausová – odborný garant semináře, Miloš Palla – ředitel SPŠE a OA Mohelnice, Josef Peškar – ředitel Nadačního fondu OA Mohelnice a obětavá Šárka Miketová – oorganizační garant semináře Na úvod semináře vystoupil Jiří Klapka s příspěvkem na téma padesátileté výročí Ruského střediska vědy a kultury v Praze, který doplnila Ludmila Nyklová na téma rusistika a kurzy RJ.
27_sem_aula.jpg
Následoval první blok věnovaný významnému ruskému spisovateli Fjodoru Michajloviči Dostojevskému, jehož dvousté výročí narození si v letošním roce připomínáme. A nová zajímavá fakta o něm nemohl přednést nikdo povolanější, než představitelky Společnosti Dostojevského v Praze Radka Hříbková (dříve PedF UK Praha) a Miluša Bubeníková z MFF UK Praha. R. Hříbková se ve svém příspěvku Dostojevskij dnes zabývala především tím, co poskytuje autorovo dílo dnešnímu čtenáři, a českým kontextem jeho tvorby (na příkladu J. S. Machara, E. Hostovského a E. Bondyho). O vzniku a působení Mezinárodní společnosti Dostojevského a Společnosti Dostojevského v Praze a jejich předchůdcích Alfredu Bemovi a Františku Kautmanovi zasvěceně hovořila M. Bubeníková. Přednášející také připomněly důležité datum 11. 11. 2021, kdy se v Klementinu od 12 hodin uskuteční seminář věnovaný spisovatelovu významnému jubileu, který pořádá Společnost Dostojevského ve spolupráci se Slovanskou knihovnou. Jejich vystoupení doplnil Jiří Klapka zajímavými informacemi na téma Dostojevský, Češi a Čechy.
Druhý blok zahájil Gigla Dzhindzholiia ze ZČU Plzeň příspěvkem Стиль – текст –дискурс: парадигмальные отношения. Na ukázkách různých typů textů si účastníci mohli sami vyzkoušet, zda jsou schopni určit, co vlastně text je a co není, a jak může fungovat známé slovo v novém kontextu. Podle ukázek také s velkým zájmem určovali funkční styly a slohové útvary. Tento blok uzavřela Anastasia Kopřivová ze Slovanské knihovny při Národní knihovně ČR tématem Ruští emigranti jako lektoři ruštiny na vysokých školách v ČSR. Jako vždy zaujala hloubkou svých znalostí i způsoberm jejich podání.
27_sem_sal1.jpg
Po večeři posluchače čekal poslední páteční blok. Nejprve vystoupil Martin Jiroušek z UP Olomouc s příspěvkem na téma Film a literatura: 200 let grotesky – filmové adaptace děl N. V. Gogola. Na plátně účastnící shlédli několik ukázek z adaptací Gogolových děl, především povídku Vij, s doplňujícím komentářem. Na závěr se díky vystoupení Jany Ivanov Maksoudové ze ZŠ Ladova v Litoměřicích mohli všichni vžít do role dětí druhého stupně a na vlastní kůži si vyzkoušet Hry v hodinách ruštiny.
Náročný den byl, jako obvykle, zakončen příjemným posezením se zpěvem, doprovázeným Jiřím Klapkou na kytaru a Miluší Bubeníkovou na housle. Tato část semináře měla název Festival ARS POETICA – Puškinův památník - celostátní přehlídka 55. ročníku – kategorie absolventů VŠ, ve které vystoupila Jana Ivanov Maksoudová a řada dalších interpretů. V závěru přehlídky byl vyhlášen 56. ročník festivalu ARS POETICA.
Sobotní část programu zahájili Gigla Dzhindzholiia a Vlasta Klausová příspěvkem na téma Модные слова в русском языке. Prezentace byla doplněna také grafem užívání jednotlivých slov z Národního korpusu ruského jazyka za posledních zhruba 20 let. Následujíci vystoupení Ludmily Nyklové z RSVK Praha neslo název Положение русского языка в мире и преподавание РКИ в эпоху пандемии. Kromě informací na uvedená témata přednášející účastníkům poskytla také několik zajímavých odkazů na stránky pro učitele RJ.
27_sem_sal2.jpg
Po přestávce následovat předposlední blok, který zahájila Eva Kudrjavceva Malenová. Ta ve své prezentaci učitele velmi zajímavou formou seznámila jak s novinkami vzdělávacího portálu Lingea, tak s vlastním online videokurzem a e-bookem Jak na azbuku. I v sobotu měli posluchači možnost poslechnout si poutavé vyprávění Anastasie Kopřivové, tentokrát na téma Návrat ruských emigrantů do SSSR před 2. světovou válkou. Paní Kopřivová mluvila třeba o tragickém osudu básnířky Mariny Cvetajevové a její rodiny, o populárním šansoniérovi, hudebním skladateli, básníku a herci Alexandru Vertinském a malíři, ilustrátorovi a scénografovi Ivanu Bilibinovi. Tento blok ukončil Stanislav Korityák ze ZŠ Milovice s příspěvkem Druhý díl učebnice Ruština na dlani. Kromě nového dílu, který se věnuje převážně reáliím, si mohli zájemci prohlédnout i veškeré dříve vydané materiály k tomuto učebnímu souboru.
27_sem_stul1.jpg
Posledním příspěvkem letošního semináře byly Profesní dovednosti učitele v podání Evy Vysloužilové z FF Univerzity Palackého v Olomouci. Posluchači se spolu s přednášející mohli zamyslet nad návrhem pro výzkum na téma Dovednosti budoucího učitele RJ.
Na závěr všichni posluchači obrželi osvědčení o absolvování semináře. Poděkovali všem vystupujícím za přínosné příspěvky a pořadatelům za milou atmosféru a rozloučili se s nadějí, že se budou moct setkat i v příštím roce.
Eva Levá
Foto: Vlasta Klausová