OSTRAVSKÉ DNY RUSKÉHO JAZYKA, SOUTĚŽ O CENU LEOŠE JANÁČKA A RUŠTINA



Ostravské dny ruského jazyka
Hodnocení účastníků akce Dny ruského jazyka, kterou každoročně pořádá Ostravský ruský dům proběhlo v jeho sídle dne 4. listopadu 2021.
Letos jsme rozšířili kategorie a asi i díky tomu jsme překonali svůj vlastni rekord v počtu učinkujících.
  1. Рисунки на тему «Россия глазами иностранца»
  2. Сочинение на тему «Почему я учу русский язык?»
  3. Стихотворение – выучите, расскажите и запишите видео на русском языке.
  4. Песня – спойте любую русскую песню на видео.
  5. Презентация – подготовьте презентацию на тему «Россия»
Celkově se zapojilo 159 žáků z 12 škol Moravskoslezského kraje, kde se učí ruština. Dostávali jsme práce jednotlivců i kolektivů, například v ZŠ Vítkovice se do akce zapojovaly celé třídy.
Naše pozvání do poroty přijal Mgr. Jiří Klapka, předseda České asociace rusistů a Česko-ruské společnosti, který nás v následující besedě informoval o novinkách v práci obou organizací. Velmi děkujeme a budeme doufat, že i v dalším ročníku najde čas a přijede na naší akci.
Další velké poděkování patři i paní Mgr. Klaudie Eibenové, místopředsedkyni ČARu, která se taky zúčastnila hodnocení a hodně pomáhá v práci naší organizace.
Mgr. Anna Stuchlíková
ostravske_dny_W.jpg
Na snímku zleva: Tamara Zubkevičová, Anna Stuchlíková, Klaudie Eibenová,
Saša Stuchlík, Jiří Klapka, Tamara a Karel Šestákovi
* * *
Festival O cenu Leoše Janáčka
Již po šesté uspořádala Ostravská lidová konzervatoř a Múzická škola festival O cenu Leoše Janáčka. Tradiční krásná atmosféra, kterou vytvořil obětavý štáb organizátorů vedený ředitelkou Konzervatoře Mgr. Miloslavou Soukupovou a doc. Doc. Mgr. Drahomírou Míčkovou i nadšení účinkující a v neposlední řadě porota vedená sólistou pražského Národního divadla Ivo Hrachovcem.
Leoše Janáčka by jistě potěšila úroveň vystoupení i to že si někteří účastníci vybrali z volitelného repertoáru ruskou píseň.
Janáčkův vztah k Rusku a jeho znalost ruštiny zmínil muzikolog doc. Jiří Zahrádka v rozhovoru s Petrem Veberem na Portálu o klasické hudbě (12/20):
K ruštině se dostal velmi záhy. Původně se jmenoval Leo a jméno Leoš začal používat až koncem sedmdesátých nebo začátkem osmdesátých let. Ale jako čtrnáctiletý začal užívat jméno Lev, tedy ruskou podobu svého jména. Také v té době psal strýci, že pro cyrilometodějské oslavy na Velehradě bude potřebovat „pravý slovanský šat z ruského plátna…“. Učit rusky se začal už v sedmdesátých letech a podle mého to nakonec uměl docela obstojně. Ostatně, jeho bratr žil v Petrohradu a psal si s ním rusky. Azbuku znal velmi dobře a určitě dobře četl. A také vedl v Brně Ruský kroužek. Ale asi by se neuměl úplně dobře aktivně dorozumět. O jeho znalosti ruštiny nejlépe vypovídá jeho práce na poslední opeře Z mrtvého domu v roce 1927. Tehdy pracoval s ruským originálem Dostojevského románu. Vytahoval z něj a překládal pasáže i jednotlivé věty rovnou do partitury. Neexistuje žádný mezistupeň v podobě samostatného libreta. Ruštinu tedy přinejmenším pasivně musel znát velmi dobře.
janacek_rusky_krouzek_W.jpg
Leoš Janáček se členy Ruského kroužku
Jiří Klapka