ARS POETICA 2025 V PARDUBICÍCH
Letošní Východočeské regionální kolo 59. ročníku se poprvé nekonalo v Hradci Králové, kde k tomu nebyly podmínky ani vůle - na Univerzitě, Adalbertinu, ani jinde. Konalo se v pěkném, moderním Ekocentru PALETA v Pardubicích. To se zabývá již od roku 2004 výchovou, vzděláváním a osvětou.
Hlavní organizátorkou regionálního kola byla již třetím rokem obětavá Mgr. Anastasiia Martínková, která akci uvedla slovy:
Již téměř šest desetiletí spojuje soutěž Puškinův památník generace mladých recitátorů, milovníků poezie a hudby. Tvoří mosty mezi kulturami. V dnešním světě, který je plný změn, výzev a někdy i nedorozumění, je kulturní výměna důležitější než kdy dřív. Poezie – a kultura obecně – nám pomáhá vidět to, co nás spojuje, nikoli to, co nás rozděluje.
Francouzský spisovatel Antoine de Saint-Exupéry kdysi řekl: „Dokud budeme hledat rozdíly místo toho, abychom hledali, co máme společné, nikdy nepostavíme most.“ A právě dnes jsme tady proto, abychom jeden takový most společně postavili – most mezi jazyky, mezi generacemi, mezi srdci. Co nás tedy spojuje? Je to láska – k poezii, ke slovu, k lidskému odkazu, který překračuje hranice států a časů.
Léa Martínková přednesla z videozáznamu v ruštině úryvek z básně indického básníka Umášanakara Džóšiho „Indie – to není velikost Himálaje“. Báseň připomněla, že velikost národa a jeho duše nespočívá jen v horách a symbolech, ale ve vnitřní síle, kultuře, jazyce a hodnotách. Ostatně stejně jako toto setkání, kdy oslavujeme sílu slova napříč světy.
Následovala „živá“ vystoupení. Další Martínek – Daniel - přednesl báseň Dmitrije Sirotina „Lesní facebook“ – hravé zamyšlení nad tím, jak by asi vypadaly „statusy“ zvířat, kdyby měla svůj vlastní profil na sociálních sítích. Jeho onemocnělou spolužačku obětavě zastoupila maminka Anastasiia.
Anastasiia Martínková
Z dalších vystoupení nás zaujal Arsenij Turku s textem „Máma je doma? Máma není, máma šla na internet…“, která s humorem vystihuje naši každodenní realitu. Milé bylo vystoupení Martina Havlíčka s básní „Jak jsem nakreslil rodinu“, která nás zavedla do světa dětské fantazie a ukázala, jak jednoduché kresby mohou vyjádřit hluboké city a vztahy.
Artur Peršin
I na Alexandra Sergejeviče došlo. Artur Peršin ze SŠ Grace Pardubice výborně recitoval ukázku z Puškinova Měděného jezdce.
Na závěr nás pobavil monolog dohazovačky v podání Bc. Zuzany Havelkové z PdF Univerzity Hradec Králové. Představení hry Dmitrije Timofejeviče Lenského mělo premiéru v rámci Pedagogických dnů 2025 v březnu tohoto roku.
Průběh regionálního kola zhodnotila ve svém vystoupení Mgr. Anna Jevsina, vedoucí mezinárodního vzdělávacího centra Klíč.
Martin Havlíček
Zpívanou tečkou byl pak blok vyprávění a písniček, kdy jsem měl zas po dlouhé době zážitek - zazpívat si s dcerou paní Jevsinové Xenií. V publiku seděli a fandili i malí sourozenci účinkujících a mohu-li vyjádřit nějaké nej tohoto regionálního kola – tak bylo nejrodinnější.
Vítězové regionálního kola s doprovodem a porotou
Jiří Klapka
Návštěvnost stránek
1325242
© 2025 Česko - ruská společnost, o.s., Kontaktovat webmastera, Prohlášení o přístupnosti
ANTEE s.r.o. - Tvorba webových stránek, Redakční systém IPO
ANTEE s.r.o. - Tvorba webových stránek, Redakční systém IPO