VZPOMÍNKA NA VLADIMÍRA VYSOCKÉHO

Studoval na Institutu stavebního inženýrství, později na Moskevské umělecké divadelní škole. V prvním angažmá v Moskevském činoherním divadle začal psát písně a potom až do konce života působil v Divadle Na Tagance.

Vladimir Vysockij hrál ve dvaceti osmi filmech a podílel se i na tvorbě scénářů. Vytvořil mnoho nezapomenutelných rolí v divadle a napsal přes 700 písní. Vladimir Vysockij má podrobné heslo na ruské wikipedii:

Stejně jako Bulat Okudžava (1924–1997) je Vladimir Vysockij považován za klasika autorské písně. Oba byli také nazýváni „magnetofonoví zpěváci“, protože jejich písně byly rozšiřovány především prostřednictvím amatérských záznamů z koncertů. Dodnes se o něm tvrdí, že mluvil a zpíval o tom, co jsme si také mysleli, ale nesměli jsme to říct.

V roce 1970 se Vysockij oženil s francouzskou herečkou ruského původu Marinou Vlady (*1938) Ta jej v Paříži seznámila s vynikajícím romským kytaristou Aljošou Dmitrijevičem (1913–1986), který doprovázel mnoho slavných umělců, mj. i amerického herce ruského původu Yula Brynnera (známého např. jako Chris z filmu Sedm statečných). Vysockij a Dmitrijevič spolu často vystupovali s programem ruských romancí – Vysockij jich řadu zpíval s vlastními texty (např. Oči černé nebo Dvě kytary). Přestože Vladimír Vysockij poměrně často vystupoval v zahraničí, ať už jako herec s Divadlem Na Tagance, nebo jako zpěvák, v Československu nikdy nebyl.

Jeho písně se také u nás šířily z magnetofonových nahrávek, přivážených neoficiálně ze Sovětského svazu. Od 80. let byly v prodeji i sovětské gramofonové desky. Písně Vladimíra Vysockého byly přeloženy do 238 jazyků (https://wysotsky.com/). Do češtiny jej překládali: Milan Dvořák, Jana Moravcová, Jiří Dědeček, Jaromír Nohavica, Jiří Vondrák, Ivana Kuglerová, Igor Jelínek, ale také Zdeněk Borovec či Eduard Pergner. Nejznámější a nejzpívavější jsou přebásnění Milana Dvořáka (*1949) a Jaromíra Nohavici (*1953), kteří Vysockého písně také interpretují.

V roce 1988 se mi dostal do rukou rusko-německý komplet Концерт (Koncert) vydaný moskevským nakladatelstvím Русский язык. Kniha a magnetofonová kazeta s medailony a písněmi z repertoáru populárních autorů a interpretů, který sestavila Jelena Ščerbinovská. Zastoupeni byly Žanna Bičevská, Alla Pugačova, Aleksandr Rozenbaum, Bulat Okudžava  a také Vladimir Vysockij. Přes podnik Zahraniční literatura jsem objednal rusko-českou verzi kompletu s tím, že písně budou přebásněné tak, aby se mohly zpívat.

Začátkem listopadu 1989 jsem nadšeně rozbalil zásilku, ale v zápětí měl po radosti, když jsem zjistil, že písně jsou přeložené doslovně. Později mi Milan Dvořák řekl, že jej opravdu jeden referent ze Zahraniční literatury požádal o přebásnění, ale když je odevzdal, jiný, opatrnější referent s tím nesouhlasil a Milan musel překládat znovu a doslovně. Napravilo se to v roce 1997, kdy v nakladatelství Votobia vyšla velká kniha písňových textů Vladimira Vysockého nazvaná Pravda a lež.

* * *

Zajímavosti:

Vedle Gotta a Vysockého je zcela vpravo vlasatý PhDr. Pavel Bartík (1941-1992), hudební redaktor, ve své době největší znalec československé a sovětské populární hudby. Fotografie byla pořízena začátkem 70. let dvacátého století v lotyšské Jurmale.