ODEŠLA PROF. PHDR. EVA KOLLÁROVÁ, PHD.

Poznali jsme se díky její dceři Olze, vynikající recitátorce, která skvěle reprezentovala naši soutěž Puškinův památník na mezinárodních přehlídkách a prezentacích. S paní Evou jsem měl potěšení spolupracovat již od konce osmdesátých let. Společně jsme pak vystoupili na VII. Kongresu MAPRJAL v Moskvě v roce 1990. Představili jsme naše mimoškolní rusistické aktivity, včetně Puškinova památníku, promítli videozáznam nejzajímavějších vystoupení a navrhli uskutečnění mezinárodní přehlídky soutěže.

Návrh byl přijat a v dalším roce se tato akce uskutečnila v Martině, pod záštitou Matice slovenské. Účastnili se jí amatérští i profesionální recitátoři i zpěváci ze sedmi zemí. Následovaly přehlídky v Salzburgu, Kolobrzegu, Vídni a Barceloně. Kam se nedostali naši interpreti např. do USA, nebo Číny, promítli jsme aspoň videa jejich vystoupení. S paní Evou jsme se setkávali na kongresech MAPRJAL - jako členka Prezidia po dvě funkční období zastupovala i Českou asociaci rusistů. V letech 1997 – 2000 zastávala funkci viceprezidentky.

Byla hlavním garantem a duší IX. světového kongresu, který se konal v roce 1999 v Bratislavě a je dodnes pokládán za jeden z nejvydařenějších, jak po stránce organizace, doprovodných akcí a zejména osobního, srdečného přístupu ke všem delegátům. Setkávali jsme se i na dalších kongresech. V roce 2007 paní profesorka již nekandidovala a tak jsme si v Prezidiu „vyměnili místa“ a od té doby zastupuji i Slovensko. S paní profesorkou Evou Kollárovou jsme byli v pravidelném kontaktu a zvali se navzájem na akce. Těšilo mne, když říkala, že jsme единомышленниками - lidmi stejného smýšlení.

Paní Evo, rozdávala jste se plnými hrstmi a žila bohatý život. Děkujeme!

Milá Olgo, vážená rodino, vážení slovenští přátelé, jménem svých kolegů i jménem svým Vám vyjadřuji upřímnou hlubokou soustrast.