BOHUSLAV BRAUNER A DMITRIJ MENDĚLEJEV

Bohuslav Brauner se narodil se 8. května 1855 do dobré rodiny. Jeho otec JUDr. František August Brauner (1810 - 1880) byl vedle Františka Palackého a Františka Ladislava Riegra nejvlivnějším českým politikem. Zasloužil se mimo jiné o zákon, jímž bylo zrušeno poddanství. Byl poslancem zemského sněmu i říšské rady, ale když byl v roce 1870 zvolen pražským primátorem (purkmistrem) byla jeho volba ve Vídni vetována.

Maminka Augusta Braunerová (1817-1890) vedla společenský salon, který navštěvovaly přední osobnosti té doby. Znala se s Boženou Němcovou, Josefem Václavem Fričem i Vojtěchem Náprstkem. Od sedmdesátých let navštěvoval Braunerovy Antonín Chittussi, Julius Zeyer, Josef Václav Sládek, Emil Frída (Jaroslav Vrchlický), Josef Václav Myslbek či Soběslav Pinkas. Paní Braunerová velmi dobře hrála na klavír, malovala a hovořila několika světovými jazyky. Její zásluhou, se Bohuslav naučil již v mládí i německy, francouzsky a anglicky. Rusky jej i jeho bratra Vladimíra učil Rus Šorov. Byl to vtipný společník, znal etiketu, hrál na klavír, mluvil dobře francouzsky i česky.

Sourozenci - Vladimír (1853-1924) byl známým pražským právníkem, Anna (1856-1930) se vdala za francouzského spisovatele Élémira Bourgese, Zdeňka Braunerová (1858-1934) byla malířka a grafička.

Braunerovi bydleli v barokním domě na rohu Perštýna a dnešní Národní třídy, kde měl František Brauner advokátní kancelář.

V roce 1856 koupili v Roztokách u Prahy tzv. Malý mlýn, který si postupně přebudovali na své letní sídlo.

Zájem o chemii podědil Bohuslav Brauner po dědečkovi, matčině otci, Dr. Karlu Augustu Neumannovi (1771-1866), který byl profesorem chemie na pražské polytechnice a univerzitě. Již jako student byl B. Brauner fascinován zprávou o objevu nového prvku gallia i o tom, že existenci tohoto prvku i jeho vlastností předpověděl ruský chemik Dmitrij Ivanovič Mendělejev. Tato skutečnost jej vedla ke studiu Mendělejevových pojednání a posléze i k navázání osobních kontaktů a přátelství, jež bylo potvrzeno dvojí návštěvou B. Braunera v Petrohradě a návštěvou Mendělejeva v Praze i v Roztokách. Mendělejev před smrtí prohlásil, že svou periodickou tabulku prvků odkazuje Braunerovi, patřícímu mezi vědce, kteří se nejvíce zasloužili o prosazení jeho učení.

Bohuslav Brauner (vpravo) a Dmitrij Ivanovič Mendělejev
při Mendělejevově návštěvě Prahy v r. 1900
Foto: Masarykův ústav a Archiv Akademie věd ČR

Bohuslav Brauner byl výborným pedagogem, jeho žák a později asistent Jaroslav Heyrovský (1890 - 1967) se stal v roce 1959 držitelem Nobelovy ceny za chemii. Brauner byl stejně dobrým sportovcem jako vědcem. Při pobytu v Anglii se seznámil s tehdy ještě nepříliš známým sportem - fotbalem, který po návratu do vlasti nadšeně propagoval. Věnoval se cyklistice a lyžování a ještě ve svých sedmdesáti letech zahajoval sezónu na Slovanské plovárně. Zemřel po banálním nachlazení 15. února 1935. Od listopadu 2013 je spolu s manželkou Ludmilou pohřben na Levém Hradci.

* * *

V knize Neklidné babí léto píše František Kožík, že před vánocemi roku 1924 zemřel bratr sourozenců JUDr. Vladimír Brauner. Po pohřbu se zase jednou sešla celá rodina a vzpomínalo se. Mimo jiné i na toho domácího učitele ruštiny Šorova. Prozradilo se, že byl dvojitým agentem. Donášel na rodinu do Petrohradu i do Vídně.

To pak nebylo divu, že ve Vídni vetovali volbu Františka Braunera pražským primátorem, a že odmítli žádost jeho syna Bohuslava, odborníka v oboru chemie vzácných zemin, o poskytnutí jáchymovské rudy k izolování nového prvku. Že bylo vyhověno neznámým manželům Curieovým, žijícím ve Francii, a oni objevili polonium a radium. Že bylo oddalováno udělení profesury Bohuslavu Braunerovi, přesto, že ji doporučoval jeden z nejvýznamnějších vědců své doby Dmitrij Ivanovič Mendělejev.