31. ROČNÍK CELOSTÁTNÍHO RUSISTICKÉHO SEMINÁŘE ÚSPĚŠNĚ PROBĚHL

Koncem září se v Mohelnici opět sjeli učitelé ruského jazyka z celé republiky na tradiční dvoudenní seminář. V pátek odpoledne účastníky semináře přivítal Mgr. Jiří Klapka, předseda České asociace rusistů a Česko-ruské společnosti, ing. Miloš Palla, dlouholetý ředitel SPŠEI Mohelnice, v jejímž objektu se jako každoročně seminář konal, zástupkyně ředitele školy Mgr. Blanka Zdráhalová a Mgr. Šárka Miketová jako organizační garant. Pan Klapka jim všem poděkoval za podporu, poskytnutí prostor a péči o účastníky a zmínil, že seminář se koná také za podpory Západočeské univerzity v Plzni, České asociace rusistů, z.s., Česko-ruské společnosti, z.s. a České nadace 2000.

Páteční blok programu zahájil Mgr. Klapka, který ve svém příspěvku 100 let české rusistiky + historická a hudební výročí 2025/2026 provedl exkurs do historie výuky ruštiny v Československu a připomněl výročí významných rusistů. Zmínil také důležité události, od nichž uběhl kulatý či půlkulatý počet let. Pro rozvoj česko-ruských vztahů mělo velký význam založení Společnosti pro kulturní a hospodářské sblížení s novým Ruskem (r. 1925), jejímž prvním předsedou byl akademik Zdeněk Nejedlý. Tato organizace například uspořádala velkou výstavu sovětské knihy s několika sty knih z různých oborů, vysílala delegace spisovatelů do Sovětského svazu a organizovala besedy s nimi po návratu, založila odbor pro výměnu vědeckých časopisů, členové se podíleli na překladech nové sovětské literatury aj. Společnost sehrála významnou roli v rozvoji kulturních a vědeckých kontaktů a významně přispěla k tomu, že se desetitisíce lidí seznámily se sovětským uměním i vědou.

100 let v tomto školním roce uběhlo či uběhne také od dalších významných událostí – výjezdu průmyslového dělnického družstva Interhelpo na pomoc do Kyrgyzstánu v r. 1925 (podrobněji o této zcela unikátní události promluvil další den Mgr. Ivanov) či od vzniku dosud existujícího Pražského lingvistického kroužku v r. 1926. Kulaté výročí založení slaví také Česká asociace rusistů (dříve Česká asociace ruštinářů) (50 let) i nejstarší evropská soutěž v uměleckém přednesu v cizím jazyce – Puškinův památník (60 let), která se od r. 1991 koná pod rozšířeným názvem Ars poetica - Puškinův památník.

Na vystoupení pana Klapky navázala lektorka ruského jazyka Mgr. Ludmila Nyklová, svým příspěvkem А. П. Чехов на уроках русского языка как иностранного. Zkoumala v něm, jak je zmiňován Čechov a jeho tvorba v různých učebnicích ruštiny a představila účastníkům mj. některé krátké filmy vzniklé zfilmováním Čechovových povídek, např. Злой мальчик, Дачники, Шуточка, Хамелеон a další. Připravila si pro účastníky také úkol, při němž s jednou povídkou pracovali.

Doc. Gigla Dzhynzholiia, CSc. z Pedagogické fakulty ZČU v Plzni přítomné seznámil s ruským národním korpusem. Ve svém příspěvku Национальный корпус русского языка и его использование в преподавательской практике konstatoval mj., že tento korpus obsahuje více než 2 miliardy slovních tvarů, přiblížil jeho strukturu a upozornil na možnosti jeho využití ve školní praxi. Svůj zajímavý výklad doplnil celou řadou příkladů.

Živou odezvu vzbudil příspěvek Mgr. Romany Hudecové (nyní Ministerstvo vnitra ČR, dříve Gymnázium a SOŠ Sedlčany) Aktivizace žáků SŠ při výuce RJ – Futurismus a festival ARS POETICA. Mladá ruštinářka v něm představila část své diplomové práce a zamyslela se nad vnější a vnitřní motivací žáků ke studiu cizího jazyka a nad aktivizačními metodami ve výuce ruštiny. Podala jejich přehled, výhody a nevýhody a předvedla ukázky zajímavých konkrétních aktivit. Ve druhé části svého vystoupení přiblížila, jak pracovala se svými studenty, které chtěla seznámit s ruskými futuristickými básněmi, a poté pustila přítomným video s nahrávkou originálního, vtipného a milého futuristického vystoupení sedlčanských studentů Как Томаш познакомился с русским футуризмом. S tímto pásmem studenti velmi úspěšně vystoupili na letošním ročníku festivalu Ars poetica - Puškinův památník.

Poté se slova znovu ujal pan docent Dzhynzholiia, aby přítomné seznámil s výsledky svého nedávného dotazníkového šetření mezi obyvateli Gruzie, a to v příspěvku Русский язык в Грузии (по данным опроса). Pan docent se respondentů dotazoval, který jazyk považují za rodný. Zjistil, že pro 57,8 % je to gruzínština, pro 36% gruzínština a současně ruština, pro 5,8% ruština a pro 0,4% jiné jazyky. Dále například zjišťoval, v kterém jazyce respondenti přemýšlejí, který jazyk si vybírají pro mezinárodní komunikaci (zde převládá ruština) nebo kterému jazyku dávají přednost, když se chtějí podívat na film, poslechnout si zprávy a podobně. V odpovědích účastníků šetření si ruština vůbec nestojí špatně. Získané údaje vypovídají o vysoké sociální aktivitě ruského jazyka v Gruzii.

V podvečerní části programu studentka posledního ročníku magisterského studia Bc. Stanislava Košáková (Pedagogická fakulta JU v Českých Budějovicích) v příspěvku Dvojjazyčný text jako doplňkový materiál k výuce ruštiny na základní škole představila praktickou část své bakalářské práce. Posluchačka přeložila z ruštiny část dětské knihy Кот Тихон, или Похищение Голландца od současné ruské autorky Máši Traubové a vytvořila zrcadlový rusko-český text. Z něho pak vybrala úryvky, k nimž vypracovala různé úkoly pro žáky a vytvořila tak několik pracovních listů, které otestovala v hodinách ruštiny na několika základních školách.

Také mladá paní učitelka Mgr. Alena Košáková (ZŠ a MŠ Cehnice) se věnovala současné ruské literatuře pro děti a mládež a představila spisovatele Jevgenije Michajloviče Chochrjakova žijícího na severu daleké Irkutské oblasti. Stručně zmínila jeho životopis a dále se věnovala jeho tvorbě, kterou představují především pohádky a povídky o zvířátkách (Невероятные приключения Шаха и его друзей, Звезда упала на ладонь, Боцман Сарма aj.), námětům jeho knížek a zmínila také ocenění, kterých se mu dostalo.

Poté účastníky semináře pobavila prezentace lektorky ruského jazyka Mgr. Evy Levé z Dačic Třesky plesky - HESKY ČEZKY, v níž se zasmáli, ale i zamysleli nad přeřeky českých dětí a cizinců učících se česky.

Mgr. Jiří Klapka a student a začínající učitel Mgr. Vojtěch Antoš (Pedagogická fakulta MU v Brně) v příspěvku Ohlasy písní ruských u nás i ve světě letem dvou století zahrnuli účastníky spoustou zajímavých informací na toto téma. Přítomní se například dozvěděli, že první zpěvník přivezl do Čech ze svých cest po Rusku Josef Dobrovský (a tento zpěvník sestavil rovněž Čech - Jan Antonín Práč), že ruské písně se u nás začaly rozšiřovat začátkem 19. století, přičemž některé byly zhudebněny, i když měly svoji vlastní melodii. Dále Mgr. Klapka přiblížil historii některých písní, které kromě češtiny a ruštiny mají text i v dalších jazycích, a objasnil pojem „nechaničtí harfeníci“. Zaujala také informace o zpěvníku sestaveném učitelem, etnografem a malířem Ludvíkem Kubou obsahujícím ruské, maloruské a běloruské písně, o různých cestách, jak se k nám ruské písně dostávaly, či o tom, jak se zájem o ně u nás vyvíjel. Mgr. Antoš se pak věnoval období od 80. let 20. století do současné doby, v němž zájem o ruskou píseň a ruské interprety opět kolísal. Zmínil taková jména jako Bulat Okudžava, Filipp Kirkorov, Alla Pugačeva, duo Tatu a další.

Na závěr pátečního oficiálního programu Mgr. Klapka zhodnotil uplynulý ročník festivalu Ars poetica – Puškinův památník a vyhlásil jubilejní, 60. ročník této unikátní soutěže. Následné příjemné večerní posezení provázela nejen živá diskuse účastníků semináře a výměna zkušeností, ale také ruské i české písničky, které si všichni s chutí poslechli i zazpívali. Kytarového doprovodu se jako vždy ochotně a s grácií zhostil pan Klapka a protože v učebně byl k dispozici klavír, užili si účastníci také hry na klavír v podání mladého nadaného rusisty Vojtěcha Antoše.

* * *

Sobotní program zahájil Mgr. Stanislav Korityák příspěvkem Systém pro samořízenou výuku nadaných žáků v rámci běžné výuky. Promluvil o zkušenostech s inkluzí, s prací s nadanými žáky, ale představil také svoji originální učebnici ruského jazyka Ruština na dlani a předvedl přítomným, jak pracuje s jednou z lekcí učebnice. Zaujala i jeho Písanka pro dysgrafiky.

Velmi potřebné informace se přítomní dozvěděli i z příspěvku studentky a začínající učitelky Bc. Anety Hrubé (Pedagogická fakulta JU v Českých Budějovicích) Audiovizuální prostředky a multimédia ve vyučování RJ. Kolegyně Hrubá vysvětlila rozdíl mezi uvedenými pojmy, zmínila jejich výhody a nevýhody a podala vyčerpávající a zasvěcený přehled těchto prostředků a charakteristiku, co který z nich umí a k čemu a jak se dá ve výuce využít. Upozornila mj. také na online nástroj Lyrics Gaps, jehož pomocí se lze učit cizí jazyk včetně ruštiny prostřednictvím doplňování vynechaných slov v textech písní. Je možné vybrat si různé úrovně obtížnosti.

Mgr. Jana Ivanov Maksoudová ze ZŠ v Terezíně ve svém vystoupení Aktivity v hodinách ruského jazyka 4 již tradičně představila několik her a aktivit do hodin ruštiny, které navíc často sama vymýšlí a sama si k nim také připravuje všechny potřebné pomůcky.

Mgr. Alexandr Ivanov ze SŠ v Litoměřicích navázal na informaci od Mgr. Klapky o kulatém výročí výjezdu Interhelpa do Kyrgyzstánu a v příspěvku Интергельпо 100 лет účastníky semináře podrobněji seznámil s touto málo připomínanou událostí a zdůraznil, jak obrovský význam pro Kyrgyzstán tato akce českých a slovenských lidí měla – bylo zahájeno budování průmyslu Kyrgyzstánu.

Na závěr účastníci jako obvykle obdrželi osvědčení o absolvování semináře. Všichni přítomní jistě ocenili nejen bohatý, pestrý a poutavý program, ale i srdečnou, přátelskou, optimistickou a tvůrčí atmosféru. Potěšující je také rok od roku se zvyšující účast a aktivní zapojení mladých kolegyň a kolegů na semináři. A jako každoročně je nutno vyzdvihnout výbornou organizaci a laskavou, promyšlenou a nesmírně obětavou péči o všechny účastníky ze strany organizační garantky celé akce – Mgr. Šárky Miketové. Děkujeme mnohokrát!