Ve dnech 17.– 18. 9. 2021 se již po sedmadvacáté setkali učitelé ruského jazyka ze základních a středních škol na každoročním celostátním semináři, který se konal v SPŠE a OA Mohelnice.
Seminář zahájil společným přípitkem Jiří Klapka – předseda České asociace rusistů, který poděkoval zakladatelce tohoto semináře Radce Hříbkové a Ludmila Nyklová, vedoucí kurzů ruského jazyka v RSVK Praha za dlouholetou spolupráci. Poté uvítali účastníky vedoucí oddělení slovanských jazyků ZČU Plzeň Vlasta Klausová – odborný garant semináře, Miloš Palla – ředitel SPŠE a OA Mohelnice, Josef Peškar – ředitel Nadačního fondu OA Mohelnice a obětavá Šárka Miketová – oorganizační garant semináře Na úvod semináře vystoupil Jiří Klapka s příspěvkem na téma padesátileté výročí Ruského střediska vědy a kultury v Praze, který doplnila Ludmila Nyklová na téma rusistika a kurzy RJ.
Následoval první blok věnovaný významnému ruskému spisovateli Fjodoru Michajloviči Dostojevskému, jehož dvousté výročí narození si v letošním roce připomínáme. A nová zajímavá fakta o něm nemohl přednést nikdo povolanější, než představitelky Společnosti Dostojevského v Praze Radka Hříbková (dříve PedF UK Praha) a Miluša Bubeníková z MFF UK Praha. R. Hříbková se ve svém příspěvku Dostojevskij dnes zabývala především tím, co poskytuje autorovo dílo dnešnímu čtenáři, a českým kontextem jeho tvorby (na příkladu J. S. Machara, E. Hostovského a E. Bondyho). O vzniku a působení Mezinárodní společnosti Dostojevského a Společnosti Dostojevského v Praze a jejich předchůdcích Alfredu Bemovi a Františku Kautmanovi zasvěceně hovořila M. Bubeníková. Přednášející také připomněly důležité datum 11. 11. 2021, kdy se v Klementinu od 12 hodin uskuteční seminář věnovaný spisovatelovu významnému jubileu, který pořádá Společnost Dostojevského ve spolupráci se Slovanskou knihovnou. Jejich vystoupení doplnil Jiří Klapka zajímavými informacemi na téma Dostojevský, Češi a Čechy.
Druhý blok zahájil Gigla Dzhindzholiia ze ZČU Plzeň příspěvkem Стиль – текст –дискурс: парадигмальные отношения. Na ukázkách různých typů textů si účastníci mohli sami vyzkoušet, zda jsou schopni určit, co vlastně text je a co není, a jak může fungovat známé slovo v novém kontextu. Podle ukázek také s velkým zájmem určovali funkční styly a slohové útvary. Tento blok uzavřela Anastasia Kopřivová ze Slovanské knihovny při Národní knihovně ČR tématem Ruští emigranti jako lektoři ruštiny na vysokých školách v ČSR. Jako vždy zaujala hloubkou svých znalostí i způsoberm jejich podání.
Po večeři posluchače čekal poslední páteční blok. Nejprve vystoupil Martin Jiroušek z UP Olomouc s příspěvkem na téma Film a literatura: 200 let grotesky – filmové adaptace děl N. V. Gogola. Na plátně účastnící shlédli několik ukázek z adaptací Gogolových děl, především povídku Vij, s doplňujícím komentářem. Na závěr se díky vystoupení Jany Ivanov Maksoudové ze ZŠ Ladova v Litoměřicích mohli všichni vžít do role dětí druhého stupně a na vlastní kůži si vyzkoušet Hry v hodinách ruštiny.
Náročný den byl, jako obvykle, zakončen příjemným posezením se zpěvem, doprovázeným Jiřím Klapkou na kytaru a Miluší Bubeníkovou na housle. Tato část semináře měla název Festival ARS POETICA – Puškinův památník - celostátní přehlídka 55. ročníku – kategorie absolventů VŠ, ve které vystoupila Jana Ivanov Maksoudová a řada dalších interpretů. V závěru přehlídky byl vyhlášen 56. ročník festivalu ARS POETICA.
Sobotní část programu zahájili Gigla Dzhindzholiia a Vlasta Klausová příspěvkem na téma Модные слова в русском языке. Prezentace byla doplněna také grafem užívání jednotlivých slov z Národního korpusu ruského jazyka za posledních zhruba 20 let. Následujíci vystoupení Ludmily Nyklové z RSVK Praha neslo název Положение русского языка в мире и преподавание РКИ в эпоху пандемии. Kromě informací na uvedená témata přednášející účastníkům poskytla také několik zajímavých odkazů na stránky pro učitele RJ.
Po přestávce následovat předposlední blok, který zahájila Eva Kudrjavceva Malenová. Ta ve své prezentaci učitele velmi zajímavou formou seznámila jak s novinkami vzdělávacího portálu Lingea, tak s vlastním online videokurzem a e-bookem Jak na azbuku. I v sobotu měli posluchači možnost poslechnout si poutavé vyprávění Anastasie Kopřivové, tentokrát na téma Návrat ruských emigrantů do SSSR před 2. světovou válkou. Paní Kopřivová mluvila třeba o tragickém osudu básnířky Mariny Cvetajevové a její rodiny, o populárním šansoniérovi, hudebním skladateli, básníku a herci Alexandru Vertinském a malíři, ilustrátorovi a scénografovi Ivanu Bilibinovi. Tento blok ukončil Stanislav Korityák ze ZŠ Milovice s příspěvkem Druhý díl učebnice Ruština na dlani. Kromě nového dílu, který se věnuje převážně reáliím, si mohli zájemci prohlédnout i veškeré dříve vydané materiály k tomuto učebnímu souboru.
Posledním příspěvkem letošního semináře byly Profesní dovednosti učitele v podání Evy Vysloužilové z FF Univerzity Palackého v Olomouci. Posluchači se spolu s přednášející mohli zamyslet nad návrhem pro výzkum na téma Dovednosti budoucího učitele RJ.
Na závěr všichni posluchači obrželi osvědčení o absolvování semináře. Poděkovali všem vystupujícím za přínosné příspěvky a pořadatelům za milou atmosféru a rozloučili se s nadějí, že se budou moct setkat i v příštím roce.
Eva Levá
Foto: Vlasta Klausová