MOSKVA V DOBĚ KORONAVIROVÉ A BOHEMISTÉ



"Můžeš mi tlumočit?"
"Tobě? Rád. Kdy?"
"V prosinci."
"Kde?"
"V Moskvě. Cestu a pobyt hradím."
"Dobře, jedeme."
Tento rozhovor s dlouholetým přítelem Václavem Hořelkou se odehrál koncem listopadu 2021.
Upřímně řečeno jsem příliš nevěřil, že se cestu podaří uskutečnit. V Moskvě jsem nebyl dva roky a možnost setkání s přáteli a kolegy byla lákavá. Získání víz trvá déle, než jsme předpokládali a objevuje se další komplikace, omezení platnosti testů PCR na 48 hodin. Výsledek testů však může dojít i za padesát dva hodin. Přišel včas.
Potvrzujeme termíny schůzek a jednání. Píši panu velvyslanci mail s žádostí o schůzku. Domlouvám setkání s kolegy v Českém domě, recepční pan Andrej Martínek potvrzuje příteli Václavovi naše ubytování a dodává milou poznámku: Rád si vzpomínám na koncert pana Klapky pro studenty Filologické fakulty MGU. Zjišťuji, že restaurace v Českém domě je zavřená, ale ředitel pan Pavel Micka nám ochotně zajišťuje salonek s potřebným sklem a porcelánem. Občerstvení přivezeme.
Letíme s ČSA. Hladový let s jedním pohárkem vody. Moskva. Letiště Šeremetěvo také neminula pojmenovávací mánie. Vedle hraběte Šeremetěva je dnes čestným majitelem všeobecně známý Alexandr Sergejevič Puškin. Jisté spojení zde je - Boris Šeremetěv pěkně zhudebnil Puškinovu báseň Já vás ljubil. Letiště je zase o mnoho znamenitější a také větší. Z jednoho konce na druhý jedeme podzemním vlakem a pak ještě velký kus pěšky vánočně přezdobenou halou na rychlodráhu do centra.
Cesta krásným vlakem trvá padesát minut. Vystupujeme na Běloruském nádraží, venku padá ledový déšť, mrzne, klouže to. Hledáme taxi – první povedený taxikář chce za cestu do ulice Třetí Tverská-Jamská tisíc rublů, druhý sedm set. Jedeme s třetím. Za pět set. V Českém domě je tma, otvírá nám služba u dveří a rovnou nám podává klíče: Recepční budou až zítra, ale v salonku Čitalka máte vše přichystáno. Jdeme se podívat a opravdu. Vzorný servis. Vybalujeme moravské víno a další občerstvení z Čech a jdeme je doplnit do nedaleké prodejny Magnolia.
hor_klap_W.jpg
V prodejně na vlastní oči vidíme, jak vypadá embargo západních zemí na dodávky zboží v obyčejné menší samoobsluze. Většina sortimentu je ze Západu a je ho mnohonásobně více a větší výběr než u nás. Z Čech je tam jen „Žateckij gus“.
Vracíme se, sotva máme čas vše připravit a už jsou tu naši milí přátelé bohemisté - básnířka a překladatelka Galina Lifšic-Artěmjeva, lektorka češtiny na Moskevské státní univerzitě Růžena Henkrichová se svým parterem Vladimírem Žarinovem, odborníkem na počítačové programy a kdysi posluchačem pražské Státní konzervatoře. Je tu i novinář a cestovatel Vasilij Žuravljov, absolvent pražské i moskevské žurnalistiky. Všichni přátelé jsou členy Rusko-české společnosti. Jsme v kontaktu, píšeme si, voláme, Galina a Vasilij dokonce vystupovali on-line na rusistické dílně Maslenica, ale osobní setkání je nepřekonatelné. Sdělujeme si dojmy, vzpomínáme.
cesky_dum_W.jpg
Zleva: Jiří Klapka, Vasilij Žuravljov, Galina Lifšic-Artěmjeva, Vladimír Žarinov a Růžena Henkrichová
Přivezl jsem svoje říkanky Z roztockých luhů a hájků, které mi skvěle do ruštiny přeložila paní Galina. Kromě toho jí v roce 2021 vyšel překlad Slovanských pověstí a také její vlastní kniha Je ve mně slunce. V tisku je výběr českých pohádek nazvaný Antikvární pohádky. S velkým zájmem si prohlížela staré slovenské a české pohádky, které jsem přivezl. Zvlášť jí zaujali Karafiátovi Broučci.
Růženka vyprávěla o bohemistice na filologické fakultě MGU a s Vasilijem mluvili o jeho zajímavém nápadu – zmapovat se studenty místa, kde v Moskvě žili slavní Češi. Sám Vasilij žije nedaleko od domu, kde bydlel Karel Havlíček Borovský.
Vladimír Žarinov je dnes vyhledávaným programátorem. Původně však studoval hru na klavír u znamenité virtuosky Valentiny Kameníkové, na kterou velmi rád vzpomíná. Jen zvláštní shodou událostí se však nakonec Vladimírova životní dráha ubírala jiným než uměleckým směrem. Byla to srdečná beseda s milými, dlouholetými přáteli.
Loučíme se dost pozdě v noci, čekají nás setkání na Rudém náměstí, ve Slovenském domě, návštěva u Vasilije Žuravljova doma a zejména Václavovy pracovní povinnosti. Ráno najdu mail ze sekretariátu velvyslance: Moc se omlouváme, ale pan velvyslanec již má program plný. Určitě by se rád s Vámi sešel, ale bohužel program má naplánovaný více dopředu. Chápu.
Jedeme na Rudé náměstí. Všechny restaurace jsou otevřené. V restauraci Těremok za obchodním domem GUM máme jednání s jídlem v ruském stylu – pelmeně, bliny a kvas. Výborné. Dojednáme a jdeme se podívat na konec Rudého náměstí: kolem velikého kluziště a pohádkových stánků s občerstvením. Za chrámem Vasila Blaženého vlevo stál slavný a obrovský hotel Rossia, který v roce 1990 hostil návštěvníky světového kongresu rusistů MAPRJAL. Na místě hotelu je dnes jedinečný park s keři a stromy z celého Ruska se skleněnými promenádními lávkami vysoko nad řekou Moskvou. Pod námi plul ledoborec, který vezl obrovské obrazovky s hranými reklamami a rozrážel kry. Ze skleněných lávek byly fascinující pohledy na panoráma Moskvy. V kopci je zabudován unikátní koncertní sál na jehož výstavbě se podíleli i čeští odborníci. Cestujeme metrem. Roušku má každý druhý.
kluziste_W.jpg
Slovenský dům je nedaleko od Českého. Restaurace je otevřená. Na setkání s přáteli se dozvídáme o českých a slovenských akcích v Rusku. Z těch nejzajímavějších:
29. září 2021 se v chrámu sv. Mikuláše v Moskvě uskutečnila slavnostní mše k 1100. výročí smrti svaté Ludmily. Bohoslužby se zúčastnili český velvyslanec Vítězslav Pivoňka a slovenský velvyslanec Ľubomír Rehák. Za jejich účasti byla u příležitosti 100. výročí narození Alexandra Dubčeka, na památku jeho pobytu v Nižním Novgorodu, odhalena pamětní deska a zasazen strom.
V Domě ruského zahraničí Alexandra Solženicyna se uskutečnila vědecká konference věnovaná stému výročí Ruské pomocné akce československé vlády a byla zahájena výstava věnovaná tomuto výročí, jejímž základem jsou materiály sbírek Památníku národního písemnictví. Úvodem konference vystoupili velvyslanci České a Slovenské republiky v Rusku a ředitelka odboru Evropy MZV RF Anna Ponomarjevová.
vyslanci_W.jpg
Ředitel Domu ruského zahraničí Viktor Moskvin, velvyslanec Vítězslav Pivoňka,
Anna Ponormajeva (MZV RF), velvyslanec Slovenska Ľubomír Rehák,
archimandrita otec Serafim Semjatovský, Maria Vasiljeva (DRZ)
O možných okruzích spolupráce jednala delegace města Žilina v partnerském městě Krasnojarsk a pro zájemce o komplexní investiční projekt Jenisejská Sibiř uspořádalo Ministerstvo zahraničních věcí Ruské federace prezentaci.
Pár dní před naším příjezdem předal v Kremlu pověřovací listiny velvyslanec Slovenské republiky v Moskvě Ĺubomír Rehák a v době našeho pobytu proběhlo setkání velvyslanců Visegrádské čtyřky.
visegrad_W.jpg
Setkání velvyslanců Visegrádské čtyřky s představiteli MZV RF
Plánujeme společné akce a odjíždíme k Vasiliji Žuravlevovi domů do jeho pozoruhodného bytu plného památek z cest jeho rodičů i z jeho vlastních cest po světě. Na čestném místě jsou pak památky z Čech a spousta českých knih. Vzpomíná na desítky setkání s našimi umělci, v Čechách i v Rusku, nejvíce však na setkávání s Bohumilem Hrabalem. Vypráví velmi zajímavě a my si moc přejeme, aby už mohl přijet k nám na turné po univerzitách a knihovnách s besedami O ruském severu, plánované již dva roky. Na cestu dostáváme knihu Cizinecká legie, kterou mu před časem vydalo pražské nakladatelství Naše vojsko.
* * *
A pak jsem už tlumočil Václavovi a těšil se, stejně jako ruští kolegové, z jeho odborného, věcného a laskavého přístupu. Výsledek jednání potvrdil přísloví: Co člověk vysílá, to také přijímá.
Na zpáteční cestě nás na Šeremetěvu potěšila výstava věnovaná Juriji Gagarinovi.
gag_1_W.jpg
gag_2_W.jpg
gag_3_W.jpg
Po dramatickém letu se silnými turbulencemi, kdy se v oblacích nad Polskem křižovaly cesty Ježíška, Santa Klause, Père Noëla a Dědy Mráze jsme přistáli na Letišti Václava Havla, dříve v Ruzyni. Souvislosti si nepřipouštím.
Přistáli jsme právě včas.
Chvíli po nás dorazil Ježíšek.
Jiří Klapka