AUTOREM NEJSTARŠÍ ZNÁMÉ HYMNY SVĚTA JE ČECH



Syn knížete Slavníka Vojtěch patřil k nejvzdělanějším a nejtalentovanějším osobnostem své doby. Je mu připisováno autorství Legendy o svatém Gorgoniovi i písní Hospodine pomiluj ny a Bogurodzica.
Za nejstarší hymnu světa je dosud považována japonská hymna Kimi Ga Yo (Vláda Jeho Císařské Výsosti - 君が代 ). Verše byly napsány ve stylu waka v 11. století, hudba však až v roce 1880. Za nejstarší evropskou hymnu je pokládána píseň Het Wilhelmus (Vilémova píseň) z roku 1572, píseň o Vilémovi I. Oranžském, vůdci nizozemského povstání proti Španělům. Státní hymnou Nizozemska je od roku 1932.
Ještě starší než tyto hymny je však středověká hymna Polska a Litvy Bogurodzica, jejíž autorství je připisováno svatému Vojtěchovi (955-997) Адальберт Пражский - Википедия.
Адальберт Пражский (лат. Adalbertus Pragensis, он же Войтех или Войцех (чеш. Vojtěch, польск. Wojciech);
* 955, Либице-над-Цидлиноу, Чехия
† 23 апреля 997, Пруссия, ныне Калининградская область, Россия)
Eпископ Праги (982—989, 993), католический святой. Особо почитаем в Богемии, Польше и Венгрии. Ему приписывается авторство старейших известных чешских и польских духовных песен — «Господи, помилуй ны!» и «Богородицы» (Bogurodzica).
Материал из Википедии — свободной энциклопедии
vojtaskrizkem_W.jpg
První známý zápis písně s notami je z roku 1407 a byl původně napsán na volný list papíru a vlepen na vnitřní stranu obalových desek knihy s latinskými kázáními. Sepsal je roku 1407 vikář Maciej z Grochova. Tento zápis tehdy známé a rozšířené písně Bogurodzica je uchováván v Bibliotece Jagiellońskiej.
Text písně Bogurodzica zapsal později kancléř Jan Łaski do svých Statut, nazvaných: „Commune incliti Poloniae Regni privilegium constitutionum", vydaných roku 1506 v Krakově. Údajně viděl ještě starší dokument s textem Bogurodzicy uchovávaný v polském Gnieznu (Hnězdnu), ve kterém bylo uvedeno jméno sv. Vojtěcha jako autora písně.
Bogurodzica se z církevní písně stala chorálem rytířů, zpívaným před bitvou, ale také písní korunovační a slavnostní hymnou Polska a Litvy. Text písně obsahuje staroslověnská, polská a česká slova.
Bogurodzica, dziewica
Bogiem sławiena Maryja
Twego syna, Gospodzina,
Matko zwolena Maryja
Zyszczy nam Spuści nam.
Kyrieleison.
Twego dzela krzciciela, Bożycze
Usłysz głosy, napełń myśli człowiecze.
Słysz modlitwę, jąż nosimy
A dać raczy, jegoż prosimy,
A na świecie zbożny pobyt
Po żywocie rajski przebyt.
Kyrieleison.
bogurodzice_W.jpg
Zpěv Bogurodzice v bitvách u Grunwaldu (1410) a u Varny (1444) lze vysvětlit vlivem české kulturní tradice. Jan Hus pozvedl český jazyk na nejvyšší úroveň mezi slovanskými jazyky. Byl vzorem i pro polštinu – až do 15. století psali Poláci pouze latinsky. Bogurodzicu tedy ani dříve zapsat nemohli. Další rozšíření písně se dá přičíst i tomu, že na straně husitů válčili litevští i ruští bojovníci, mimo jiné i družina knížete Fjodora (Friedricha) Ostrožského.
Dnes si píseň připomínají pouze Poláci, Bělorusové a Rusové. Připomeňme si tuto nejstarší hymnu světa, za jejíhož autora je pokládán Čech, Vojtěch Slavníkovec - svatý Vojtěch.
Letos uplyne 1040 let od 19. února 982, kdy byl na Levém Hradci zvolen Vojtěch Slavníkovec pražským biskupem. Ve dvaceti šesti letech.
Svatý Vojtěch je patronem Čechů, Poláků a Maďarů.
vojtasholi_W.jpg
Jiří Klapka