Syn knížete Slavníka Vojtěch patřil k nejvzdělanějším a nejtalentovanějším osobnostem své doby. Je mu připisováno autorství Legendy o svatém Gorgoniovi i písní Hospodine pomiluj ny a Bogurodzica.
Za nejstarší hymnu světa je dosud považována japonská hymna Kimi Ga Yo (Vláda Jeho Císařské Výsosti - 君が代 ). Verše byly napsány ve stylu waka v 11. století, hudba však až v roce 1880. Za nejstarší evropskou hymnu je pokládána píseň Het Wilhelmus (Vilémova píseň) z roku 1572, píseň o Vilémovi I. Oranžském, vůdci nizozemského povstání proti Španělům. Státní hymnou Nizozemska je od roku 1932.
Ještě starší než tyto hymny je však středověká hymna Polska a Litvy Bogurodzica, jejíž autorství je připisováno svatému Vojtěchovi (955-997)
Адальберт Пражский - Википедия.
Адальберт Пражский (лат. Adalbertus Pragensis, он же Войтех или Войцех (чеш. Vojtěch, польск. Wojciech);
* 955, Либице-над-Цидлиноу, Чехия
† 23 апреля 997, Пруссия, ныне Калининградская область, Россия)
Eпископ Праги (982—989, 993), католический святой. Особо почитаем в Богемии, Польше и Венгрии. Ему приписывается авторство старейших известных чешских и польских духовных песен — «Господи, помилуй ны!» и «Богородицы» (Bogurodzica).
Материал из Википедии — свободной энциклопедии
První známý zápis písně s notami je z roku 1407 a byl původně napsán na volný list papíru a vlepen na vnitřní stranu obalových desek knihy s latinskými kázáními. Sepsal je roku 1407 vikář Maciej z Grochova. Tento zápis tehdy známé a rozšířené písně Bogurodzica je uchováván v Bibliotece Jagiellońskiej.
Text písně Bogurodzica zapsal později kancléř Jan Łaski do svých Statut, nazvaných: „Commune incliti Poloniae Regni privilegium constitutionum", vydaných roku 1506 v Krakově. Údajně viděl ještě starší dokument s textem Bogurodzicy uchovávaný v polském Gnieznu (Hnězdnu), ve kterém bylo uvedeno jméno sv. Vojtěcha jako autora písně.
Bogurodzica se z církevní písně stala chorálem rytířů, zpívaným před bitvou, ale také písní korunovační a slavnostní hymnou Polska a Litvy. Text písně obsahuje staroslověnská, polská a česká slova.
Bogurodzica, dziewica Bogiem sławiena Maryja Twego syna, Gospodzina, Matko zwolena Maryja Zyszczy nam Spuści nam. Kyrieleison. |
Twego dzela krzciciela, Bożycze Usłysz głosy, napełń myśli człowiecze. Słysz modlitwę, jąż nosimy A dać raczy, jegoż prosimy, A na świecie zbożny pobyt Po żywocie rajski przebyt. Kyrieleison. |
Zpěv Bogurodzice v bitvách u Grunwaldu (1410) a u Varny (1444) lze vysvětlit vlivem české kulturní tradice. Jan Hus pozvedl český jazyk na nejvyšší úroveň mezi slovanskými jazyky. Byl vzorem i pro polštinu – až do 15. století psali Poláci pouze latinsky. Bogurodzicu tedy ani dříve zapsat nemohli. Další rozšíření písně se dá přičíst i tomu, že na straně husitů válčili litevští i ruští bojovníci, mimo jiné i družina knížete Fjodora (Friedricha) Ostrožského.
Dnes si píseň připomínají pouze Poláci, Bělorusové a Rusové. Připomeňme si tuto nejstarší hymnu světa, za jejíhož autora je pokládán Čech, Vojtěch Slavníkovec - svatý Vojtěch.
Letos uplyne 1040 let od 19. února 982, kdy byl na Levém Hradci zvolen Vojtěch Slavníkovec pražským biskupem. Ve dvaceti šesti letech.
Svatý Vojtěch je patronem Čechů, Poláků a Maďarů.
Jiří Klapka