X. TVŮRČÍ DÍLNA MASLENICA – INSPIRATIVNÍ SETKÁNÍ



Jubilejní X. prakticko-metodický seminář pro rusisty – Maslenica se letos konal ve dvou dnech – 21. a 22. února 2023. První den to bylo online a 22. února jsme se konečně, po dvou letech, mohli sejít „na živo“. Na slavnostní setkání s představiteli českých a slovenských univerzit, Akademie věd ČR, Slovanské knihovny a Klubu českých a slovenských spisovatelů, pozvali organizátoři do pražského Slovenského domu mimo jiné i řadu mladých rusistů z mnoha českých a moravských univerzit.
mladi_W.jpg
Po milých úvodních slovech představitelů pořádajících organizací zazněla píseň Широкая масленица v podání Fjodora Šaljapina, jehož 150. výročí narození si letos připomínáme.
Poté následovala prezentace Mgr. Ludmily Nyklové na téma „Весенние праздники в русской культуре“. Seznámila účastníky semináře se svátky v Rusku, které se slaví od Maslenice až po den Slovanského písemnosti. Známý odborník na česko-ruské vztahy PhDr. Emil Voráček, DrSc. z Historického ústavu AV ČR, autor knihy V zájmu velmoci, poutavě hovořil o osudech „ruského Jamese Bonda“ – o Sergeji Sergejeviči Alexandrovském, vyslanci SSSR v Československu.
voracek_kniha_W.jpg
slovacek_jk_1_W.jpg
PhDr. Emil Voráček, DrSc.
Felix Slováček, Jiří Klapka a jeho Zpěvník
Pak se na filmovém plátně objevil Jan Werich a zpíval píseň Hodné štěně
Orchestr dirigoval Karel Vlach a za ním Werichovi přizvukoval Felix Slováček. K velikému překvapení publika se vzápětí, za velikého potlesku, objevil pan Slováček mezi námi. Okouzlil nás svým milým, srdečným vystoupením a zejména jedinečným a nezaměnitelným sametovým zvukem svého saxofonu. Pochválil a „ofoukl“ – vlastně pokřtil - zpěvník Mgr. Jiřího Klapky Písničky z roztockých luhů a hájků a také si s ním zahrál. Rád nám vyhověl, když jsme jej poprosili o společnou fotku.
Před obědem nás naladila ukázka slavení Maslenicy ve filmu Lazebník sibiřský.
Samozřejmě, k obědu byly tradiční ruské bliny.
Nezapomenutelné bylo setkání s básníky - představiteli Klubu českých a slovenských spisovatelů. Vyprávěl nám a své verše recitoval předseda Klubu, Lubomír Brožek. Po něm paní Kateřina Ryšavá přednesla verše Jiřího Žáčka. Tento legendární básník tří generací nás přišel osobně pozdravit. Přinesli jsme mu podepsat knihy jeho veršů a také se s ním vyfotili. Pan Žáček ocenil Klapkovy Písničky z roztockých luhů a hájků i to, že je provází překlady do slovenštiny a ruštiny. Do slovenštiny je přebásnil Žáčkův dlouholetý přítel, znamenitý básník a překladatel Ľubomír Feldek a do ruštiny, neméně znamenitá Galina Artěmjevová. Jiří Klapka některé písničky ze Zpěvníku zahrál a zazpíval společně se svým synem Janem. A někteří přítomní si je dokonce broukali s nimi.
skupinka2_W.jpg
Společné foto s Felixem Slováčkem
Za mladé rusisty pozdravil účastníky setkání Bc. Vojtěch Antoš z PdF MU Brno. Talentovaný klavírista a zpěvák zahrál směs melodií z repertoáru Karla Gotta a Ally Pugačovové, společně s panem Klapkou zazpíval, jako vzpomínku na paní Evu Pilarovou, česko-rusky Montyho čardáš a potom, společně se všemi, píseň Миллион алых роз.
skupinka1_W.jpg
Společné foto s Jiřím Žáčkem
Program byl završen temperamentním vystoupením souboru „Русская душа,“ a koncertováním jedinečného houslisty a pedagoga Alexandra Shonerta.
shonert_W.jpg
Celý seminář považuji za dobře prožitý den se zajímavými, nadšenými a laskavými lidmi. Opravdu tam byla velmi inspirativní a příjemná atmosféra, ke které přispěli hlavně organizátoři. A také bych ocenila rovnost všech účastníků, bez rozdílu věků či vzdělaní. Těším se na další taková inspirativní setkání.
Zuzana Havelková,
studující PdF Hradec Králové
* * *
Dojmy z tohoto setkání mám stále živé. Na jednom místě, v magických prostorách Slovenského domu, se sešli lidé, kteří pocházejí z různých měst a více zemí, ale všechny je spojuje jazyk, slovanská vzájemnost, láska k literatuře a dobré muzice. A o tu tady skutečně nebyla nouze! Když máte to potěšení mezi sebou přivítat legendu československé scény Felixe Slováčka a slyšet písně, které milovaly nejen naše babičky a mámy, ale žijí stále, je to zážitek, jaký se těžko popisuje. To ovšem nemohu zapomenout na další milá setkání a okamžiky, které v nás vzbudily upřímnou radost i pobavení. Pro vyjádření dojmů z tohoto dne si půjčím ono hezké staré rčení, že ačkoli mluvíme jinými jazyky, naše srdce bijí stejně. V prostorách Slovenského domu se potkali lidé, kteří mají stejný zájem - prostřednictvím jazyka a kultury propojit národy a sblížit generace. Věřím, že se nám to povedlo splnit a s jistotou mohu říct, že nám to spolu sluší.
Bc. Vojtěch Antoš,
studující PdF MU Brno
Foto: Jitka Foglová Rezková