PŘED SEDMDESÁTI PĚTI LETY VZNIKL SVAZ ČESKOSLOVENSKO-SOVĚTSKÉHO PŘÁTELSTVÍ



Svaz československo-sovětského přátelství, slovensky Zväz československo-sovietskeho priateľstva, byl založen před sedmdesáti pěti lety.
Stalo se tak 22. února 1948 v pražském Národním divadle, na slučovacím sjezdu Společnosti pro hospodářské a kulturní sblížení s novým Ruskem, založené v roce 1925 Zdeňkem Nejedlým a Svazu přátel SSSR založeném v roce 1931 Vojtěchem Linkou.
nejedly_foto_W.jpg
Prvním předsedou Svazu československo-sovětského přátelství byl zvolen český literární a hudební historik a pedagog, akademik Zdeněk Nejedlý (1878 – 1962).
* * *
Společnost pro hospodářské a kulturní sblížení s novým Ruskem
O vzniku Společnosti pro hospodářské a kulturní sblížení s novým Ruskem se píše v knize Jiřího Sedláčka a Jana Němce Společnou cestou (Lidové nakladatelství Praha 1975).
První schůzku Společnosti pro hospodářské a kulturní sblížení s novým Ruskem svolal Zdeněk Nejedlý na 18. října 1924. Na tomto jednání byl zvolen přípravný výbor, který měl vypracovat Stanovy a vydat provolání. To bylo publikováno 17. listopadu 1924 v Pondělních novinách. Podepsalo jej přes padesát pokrokových vědců, umělců, básníků a spisovatelů, mezi nimi Luisa Landová-Štychová, Marie Majerová, Helena Malířová, Bohumil Mathesius, S.K. Neumann, Antal Stašek, F.X. Šalda, Fráňa Šrámek a mnoho dalších. V lednu 1925 zahájil přípravný výbor cyklus přednášek o Sovětském svazu v posluchárně Filozofické fakulty UK Praha, kde Zdeněk Nejedlý přednášel jako profesor. V únoru 1925 vyšlo první číslo časopisu Společnosti Nové Rusko. Byl to vůbec první časopis, který se věnoval seznamování se Sovětským svazem. Valná hromada Společnosti se uskutečnila 2. března 1925, předsedou byl zvolen Zdeněk Nejedlý, členy výboru JUDr. Theodor Bartošek, Bohumil Mathesius, JUDr. Ivan Sekanina, F.X. Šalda a další.
První akcí byla velká výstava sovětské knihy s několika sty knih z různých oborů, připravená ve spolupráci s obchodním zastupitelstvím SSSR, založení Knihovny a čítárny, ve Spálené ulici č. 2, vyslání delegace spisovatelů do Sovětského svazu a jejich besedy po návratu. Společnost založila odbor pro výměnu vědeckých časopisů, členové se podíleli na překladech nové sovětské literatury. Pobočky Společnosti byly ve všech větších městech, mezi nejpočetnější patřila Bratislavská pobočka, v jejím čele stáli Vlado Clementis, Ján Poničan a Elo Šándor.
Mezi členy Společnosti byli lidé, kteří se zajímali o ruskou kulturu, jazyk a umění. Byli tam kapitalisté, kteří, přestože jim byl systém v Sovětském svazu cizí, se snažili přimět československou vládu k obchodním stykům se SSSR, poněvadž viděli nesmírné odbytové možnosti na jeho trhu.
Přestože Společnost nebyla masovou organizací – počet jejich členů nepřekročil 1500, sehrála významnou roli v rozvoji kulturních a vědeckých styků, přispěla k tomu, že se desetitisíce lidí seznámily se sovětským uměním i vědou.
Činnost Společnosti byla zastavena v březnu 1939 a řada členů působila v odboji proti německé okupaci, mnozí z nich byli vězněni a popraveni. Činnost byla obnovena v roce 1945.
Svaz přátel SSSR v Československu
O Svazu přátel SSSR v Československu uvádí Wikipedie, že to byl společenský, osvětový a politický spolek působící v letech 1930–1939 a 1945–1948 v Československu.
* * *
odznak_1_W.jpg
Svaz československo-sovětského přátelství
Hlavním úkolem svazu bylo seznamovat československou veřejnost s úspěchy socialistické výstavby v Sovětském svazu i se společenským a kulturním životem sovětských lidí. Dále pak popularizovat vědu, literaturu a kulturu národů Sovětského svazu v tehdejším Československu a zejména pečovat o rozvoj znalostí ruského jazyka.
Organizace pořádala besedy o knihách ruských a sovětských spisovatelů, koncerty, výstavy, zájezdy do Sovětského svazu a lidové kursy ruštiny (LKR).
Jiří Klapka