29. CELOSTÁTNÍ RUSISTICKÝ SEMINÁŘ SE VYDAŘIL

Neformálně začal seminář vlastně již po vystoupení z vlaku, když účastníci ze západní části republiky čekali před nádražím na autobus do centra Mohelnice. Milá kolegyně PaedDr. Jarmila Havláková z Vyšší policejní školy nám se zaujetím a velkými znalostmi vyprávěla o ruském baletu. Když viděla náš nadšený a povzbudivý zájem vyplnila půlhodinu čekání zajímavým vyprávěním.

Po slavnostním zahájení vystoupila jako první Mgr. Ludmila Nyklová, vedoucí kurzů ruštiny při Ruském domě v Praze. Ve svém vystoupení s názvem Certifikované zkoušky z ruského jazyka nejen pro školáky: hodnocení znalostí a motivace ke studiu nás seznámila s organizací a průběhem testování, se strukturou zkoušky, uvedla ukázky toho, co obsahují jednotlivé subtesty a jak se má tedy uchazeč připravit. Uvedla, že z některých škol se studenti hlásí ke složení zkoušky pravidelně a že složená zkouška, která je na úrovni B1, jim může být uznána jako maturita z ruštiny. Pozvala všechny zájemce k účasti na soutěži mladých překladatelů Радуга-Duha, která bude probíhat v listopadu.

U příspěvku doc. Gigly Dzhynzholiii, CSc. z Pedagogické fakulty ZČU v Plzni na téma Модные и немодные слова в русском языке jsme se mimo jiné mohli zamyslet i nad stavem společnosti vzhledem k tomu, že nemoderními se dnes stala taková slova jako братство, совесть, честь, целомудрие (cudnost) a dokonce любовь.

Začínající učitelka ruštiny Mgr. Alena Košáková, čerstvá absolventka Pedagogické fakulty JU, nám v příspěvku Současná ruská literatura pro děti a mládež předložila výběrový přehled a charakteristiku nejnovějších děl ruské dětské literatury a poté se soustředila na knihy spisovatele Stanislava Vladimiroviče Vostokova, které jsou spjaty s přírodou, s láskou ke zvířatům. Předvedla nám také, jak s úryvky z jeho knih pracuje ve svých hodinách.

Mgr. Jiří Klapka nám ve svém příspěvku přiblížil své dojmy z nedávného XV. kongresu MAPRJAL konaného v Petrohradě a seznámil nás s historií tohoto kongresu a s některými zajímavostmi spjatými s jednotlivými kongresy. Letošní kongres například pozdravili kosmonauti přímo z vesmíru.

Velmi živou diskusi vyvolal příspěvek Mgr. Varvary Golovatiny z Ústavu jazykové přípravy ZČU v Plzni, nazvaný Umělá inteligence v hodinách ruštiny, v němž se autorka zamýšlela nad možnostmi a účelem využití umělé inteligence jako nového nástroje při výuce ruštiny, respektive i jiných cizích jazyků, nad rolí učitele v tomto procesu.

V rámci kulatého stolu, který moderovala Mgr. Vlasta Klausová ze ZČU v Plzni, si vyučující vyměňovali zkušenosti z výuky ukrajinských žáků a studentů a poté vystoupil Mgr. Jiří Klapka, aby nám připomněl, která literární a hudební jubilea nás čekají v letošním školním roce. Do konce roku 2023 bude mít kulatá výročí ještě několik významných ruských literátů, především Fjodor Ivanovič Ťutčev, Ivan Alexejevič Bunin nebo Valerij Jakovlevič Brjusov a v roce 2024 pak řada dalších vynikajících osobností ruské kultury, mezi nimi sám Alexandr Sergejevič Puškin (225 let ode dne narození).

Připomeneme si ale také 300 let od založení Ruské akademie věd nebo 100 let od vydání prvního čísla známého časopisu pro děti – Murzilka. Populárně-naučný magazín AVD revue vydal k nadcházejícímu 100. výročí narození Bulata Okudžavy sborník nových českých překladů jeho tvorby, který obdrželi všichni účastníci semináře.

Páteční program byl završen tradičním příjemným posezením při kytaře a zpěvu. Tato část semináře nesla název Festival ARS POETICA – Puškinův památník – nocturno a zapojili se do ní aktivně všichni účastníci. Mgr. Klapka vyzdvihl skutečnost, že přes veškerou nepřízeň se i letos podařilo nepřerušit konání festivalu ARS POETICA – Puškinův památník a na závěr večera slavnostně vyhlásil jeho další, již 58. ročník.

Sobotní program zahájil doc. Gigla Dzhynzholiia, CSc. příspěvkem Тенденции в современной лексикографии, v němž věnoval pozornost tradičním i novým druhům a podobám slovníků, především slovníkům elektronickým, a počítačové lexikografii. Z elektronických slovníků byli posluchači upozorněni zejména na reprezentativní Орфографический словарь ИРЯ РАН «Академос» a ujasnili si mimo jiné, jak vypadá například slovník typu konkordance (конкорданс) nebo aktivní slovník.

Mgr. Ludmila Nyklová otevřela tvůrčí dílnu По страницам современной русской литературы: читаем и переводим. Nejprve účastníkům představila celou řadu autorů a děl z oblasti dětské literatury se zaměřením na knížky, které jsou přeloženy do češtiny, a poté si všichni mohli vyzkoušet překlad tří krátkých příběhů z ruštiny do češtiny.

Mladý historik Mgr. Michal Macháček, Ph.D., autor nedávno vydané a výborně hodnocené životopisné knihy o Gustávu Husákovi, zaujal posluchače svým vystoupením na téma Výzkumy v moskevských archivech v oblasti česko-ruských vztahů. Posluchači získali představu o tom, jak je třeba postupovat, aby člověk mohl v ruských archivech prostudovat spisy, o které má zájem, o způsobech a možnostech práce se zapůjčenými archivními materiály i o tom, na které konkrétní instituce je možno se obracet.

Mgr. Jana Ivanov Maksoudová ze ZŠ v Litoměřicích se ve svém vystoupení Aktivity v hodinách ruského jazyka již tradičně podělila s kolegyněmi a kolegy o své zkušenosti a představila několik dalších her a aktivit, které navíc často sama vymýšlí. Účastníci si několik her také na místě vyzkoušeli.

A na samý závěr semináře byl zařazen blok Od Prahy na východ – zprávy z letního cestování po zemích bývalého SSSR. Vystoupili v něm Mgr. Alexandr Ivanov a Mgr. Jiří Klapka. Mgr. Ivanov vyprávěl o svém letním pobytu v rodném Kyrgyzstánu a představil hlavní město Biškek a hlavně spoustu přírodních krás a nezapomněl ani na gastronomickou stránku svého pobytu. Účastníci mohli ochutnat kurut – jídlo kočovníků, které jim pomáhalo udržet vláhu v organismu. Mgr. Klapka se poté podělil s účastníky o několik postřehů z nedávného pobytu v Petrohradě a zmínil se mimo jiné také o příznivém sociálním programu pro seniory v tomto městě.

Po ukončení programu obdrželi všichni účastníci osvědčení o absolvování semináře. Potěšila nás nejen větší účast na semináři než v loňském roce, ale především skutečnost, že celou třetinu účastníků tvořili mladí i velmi mladí, začínající učitelé ruštiny.

Velký dík patří všem organizátorům, ale především organizačnímu garantovi celé akce – Mgr. Šárce Miketové, která nesmírně obětavě vytvořila pro všechny skvělé zázemí.

Jubilejní 30. Celostátní rusistický seminář se uskuteční ve dnech 13. – 14. září 2024 a opět v Mohelnici