FESTIVAL EDUARDA NÁPRAVNÍKA – KONCERT VĚNOVANÝ VJAČESLAVU GROCHOVSKÉMU

Vjačeslav Grochovskij, žák skladatele Arama Chačaturjana, jezdil jako chlapec  do Rychnova nad Kněžnou k rodině své maminky. Po uzavření hranic v létě 1968 mu cestování do Československa nebylo povoleno. V roce 1977 navštívil Moskvu umělecký ředitel Státního divadla v Ostravě Zdeněk Starý a zhlédl Vjačeslavovu operetu Obyčejný zázrak, napsanou podle předlohy Jevgenije Švarce. Velmi se mu líbila a již na podzim téhož roku měla v režii Mojmíra Weimanna úspěšnou premiéru v Ostravě.

Grochovskij byl dirigentem mnoha moskevských divadel, zejména však cikánského divadla Romen, pro které napsal řadu představení. Od začátku osmdesátých let spolupracoval s Orchestrem Gustava Broma, se kterým natočil okolo dvaceti hudebních nosičů pro čs. firmy Supraphon a Opus, britskou firmu Olympia a sovětskou Melodia. Spolupracoval se Slovenskou filharmonií i Orchestrem československého rozhlasu, kterému věnoval Židovskou rapsodii a symfonickou poemu Krakonoš.

V kouzelném prostředí Muzea Antonína Dvořáka zněly komorní skladby Vjačeslava Grochovského st. v mistrovském podání předních interpretů.

Michail Utkin (violoncello), rodák z Vilniusu, absolvent Moskevské konzervatoře v třídě Mstislava Rostropoviče, vítěz mnoha soutěží, nositel zlaté medaile Maurice Ravela, národní umělec Ruska.
Sláva Grochovskij junior (klavír), ředitel festivalu Eduarda Nápravníka, absolvent Moskevské konzervatoře, Univerzity v San Antonio v USA a doktorandského studia na HAMU. Vítěz klavírní soutěže Premio Gramsci v italském Cagliari, nositel řady ocenění m.j. i v Mezinárodní klavírní soutěži Fryderyka Chopina v Mariánských Lázních. Řadu let působil na HAMU jako pedagog. Je autorem knihy Čeští hudebníci na Rusi.

Hiroko Takahashi (klavír),
absolventka hudební univerzity Toho Gakuen v Tokiu a pražské HAMU, od doby studií nositelka řady prestižních ocenění, mimo jiné 1. ceny na národní soutěži studentů hudby v Tokiu. Od roku 2015 zástupkyně koncertního mistra v Symfonickém orchestru hlavního města Prahy FOK.
Marina Grochovskaja (klavír), dcera Vjačeslava Grochovského, absolventka Moskevské konzervatoře, Ruské hudební akademie Gněsinových a doktorandského studia na stejné škole. Vítězka Grand Prix v Mezinárodní klavírní soutěži „Premio Gramsci di pianoforte“ v Itálii. Působí jako klavíristka v souboru „Maestrio“.

Felix Slováček, st. (saxofon)
Skladatel, klarinetista, dirigent, abs. JAMU, špička mezi hráči na klarinet a saxofon. Do jeho repertoáru patří díla jak z oblasti klasické hudby, jazzu a popu, vystupoval s řadou orchestrů (Orchestr Karla Vlacha, Big Band Gustava Broma, RIAS Radio Big Band, Big Band Radio Copenhagen, WDR Big Band Köln atd.). Pravidelně se objevoval také v programech Karla Gotta. Jako interpret vážné hudby spolupracoval se Slovenskou filharmonií, Drážďanskou filharmonií, Symfonickým orchestrem Hesenského rozhlasu a jinými. Na svém kontě má více než 500 nahraných titulů a 2 miliony prodaných zvukových nosičů. Zasloužilý umělec, nositel medaile Za zásluhy 1. stupně.
Sláva Grochovskij junior (klavír).

Maria Ericsson - Vlach (housle) pochází ze slavné hudební rodiny – dědeček zakladatel Vlachova kvarteta, paní Maria hraje první housle v FOK a v Ericsson Quartetu.
Ondřej Cibulka (violoncello), absolvent HAMU, oceňován na mezinárodních soutěžích již během studií. Je členem Symfonického orchestru Českého rozhlasu.
Sláva Grochovskij junior (klavír).

Alexander Shonert (housle), absolvent a později pedagog, vedoucí smyčcového oddělení Novosibiřské státní konzervatoř (vedoucí smyčcového oddělení hudební katedry, pedagog). Od roku 1999 působí spolu s maminkou, klavíristkou Natalií Shonertovou v Praze. Jako houslový virtuos vystupuje po celé Evropě i ve Spojených státech. Autor originální výukové metody. Nositel mnoha prestižních hudebních cen. Spoluzakladatel Ruského hudebního salonu.
Natalie Shonertová (klavír).

Jedinečný koncert. Většina interpretů se s Mistrem Grochovským znala a i když to na komorních koncertech nebývá zvykem, někteří připojili osobní vzpomínku. Felix Slováček vzpomínal jak mu Vjačeslav Grochovskij do Balady pro saxofon a klavír zakomponoval do skladby variace na noty F, A a ES (monogram Felix Antonín Slováček), vzpomínalo se na spolupráci Grochovského s Orchestrem Gustava Broma, který společně s Orchestrem lidových nástrojů nahrál například CD Ruské písně v jazzové a estrádní úpravě a Písně cikánské se sólisty moskevského divadla Romen.

Já jsem vzpomínal, jak Vjačeslav rád navštěvoval náš Ruský hudební salon a jak nás jednou překvapil, když nám věnoval čtyři partitury. Alexandru Shonertovi a jeho mamince Natálii Cikánskou a Židovskou fantazii a Irině Burcevové a mě dvě Romance na verše Marka Bljumentala. A hned nám je zahrál na klavír.

V Dvořákově muzeu byla v publiku řada mladých diváků, kteří přijeli z mnoha míst republiky. Nejdále to měl Vojta Antoš z Břeclavi.

Rozcházeli jsme se do vlídného podzimního večera pod dojmem z krásné a laskavé hudby nezapomenutelného muzikanta Vjačeslava Grochovského.