LUDVÍK KUBA - 160. VÝROČÍ NAROZENÍ



V letošním roce jsme si připomněli 160. výročí narození malíře, hudebníka, etnologa, spisovatele Ludvíka Kuby, Dr.h.c. (1863 - 1956).
kuba_wiki_W.jpg
Ludvík Kuba (1863 - 1956)
wikipedie
Uskutečnilo se pět výstav a vzrostl zájem o Zpěvník ruských písní - Песенник, který vyšel před deseti lety na počest Mistrova jubilea s touto předmluvou:
Melodie slovanských písní používal Ludvík Kuba při výuce hry na klavír, kterou si přivydělával na studia. Písně byly velmi oblíbené, zpívaly se na hudebních večírcích a inspirovaly jej k vydání sbírky Zpěvy lidu českoslovanského (1882). O rok později se jako dvacetiletý rozhodl vydávat sborníky písní všech slovanských národů. V únoru roku 1884 vyšel první svazek rozsáhlého díla Slovanstvo ve svých zpěvech, sborník národních a znárodnělých (významných) písní všech slovanských národů. Sborníky uspořádal, harmonizoval a vydal vlastním nákladem.
kuba_a_dudak_W.jpg
Postupně navštívil všechny slovanské země a zasvětil jim většinu své tvorby. V letech 1884–1895 a 1923–1929 vyšlo jeho monumentální patnáctisvazkové dílo, které obsáhlo více než čtyři tisíce písní v 16 jazycích. Dopisoval si s Petrem Iljičem Čajkovským, který jej velmi uznával. Maďarský skladatel Béla Bartók vydal jeho sbírku srbských písní v USA.
obraz_krojovany_W.jpg
Na svých cestách vytvořil tisíce kreseb, postupně pokročil k akvarelu a oleji, zdokonaloval se studiem v Praze, Paříži a Mnichově, kde byli jeho spolužáky Igor Grabar, Alexej von Jawlensky nebo Vasilij Kandinskij. Stal se z něj respektovaný umělec, byl člen Spolku výtvarných umělců Mánes (1898), člen Slovanského ústavu (1927), doktor filosofie honoris causa Univerzity Karlovy (1936) a řádný člen České akademie věd a umění (1937). V roce 1945 byl jmenován profesorem Akademie výtvarných umění v Praze a téhož roku mu byl udělen titul národní umělec.
kuba_autoportret_W.jpg
S živou ruštinou se Kuba setkal poprvé v roce 1885 při cestě po Slovensku, kde slyšel zpívat píseň Dolů po matičce Volze (Вниз по матушке Волге). O prázdninách následujícího roku sbíral písně na Ukrajině a v létě 1887 v Rusku, kde pořizoval nové zápisy písní a přinesl novinku – zápisy vícehlasé. Dokazoval, že krása ruské písně je zejména ve sborovém zpěvu. Prvních deset dílů Slovanstva ve svých zpěvech bylo vydáváno do roku 1895, celý patnáctisvazkový komplet byl vytištěn v letech 1923–1929. Kuba si vydobyl pozici uznávaného odborníka a jeho hudebně-etnografické studie se objevovaly v populárních časopisech i v odborných sbornících, propagoval je také prostřednictvím koncertů a přednášek, mj. i za svých pobytů v Paříži, ve Vídni i v Moskvě.

V Kubově zpěvníku Písně ruské, vydaném v roce 1888, bylo zařazeno 130 písní.
Zpěvník ruských písní – Песенник, vydaný v roce 2013, je zatím nejobsáhlejší, který v Čechách vyšel. Obsahuje 175 písní, komentáře k jednotlivým kapitolám a písním, dvacet dva překladů, napsaných v rozpětí téměř dvou století, studii Česko-ruské hudební kontakty v průběhu dvou století a přehledy Ruská témata v tvorbě českých skladatelů a České opery s ruskými náměty.
pjessenik_W.jpg
Zpěvník ruských písní – Песенник vyšel u příležitosti 150. výročí narození Ludvíka Kuby jako projev úcty československému vlastenci, umělci a vědci, jako uznání člověku, který věřil, že:
„Nebude svět zbaven zázraků, dokud v popelu šedé prózy životní jediná jiskra nadšení se zachová.“

podebrady_vystava_plakat_W.jpg
polabske_muzeum_plakat_W.jpg
Jiří Klapka